Na mou včerejší glosu o rozhodujícím vlivu bývalé britské premiérky na privatizaci bytů a dalších komodit v celém světě reagovalo několik lidí slovy: No a co? To už je přece minulost, která se nevrátí. Tak s tím tedy nesouhlasím.

O lady Thatcherové se říkalo, že ráda dělala z omelety znovu vajíčka. Myslelo se tím, jak dokázala zprivatizovat a zefektivnit zoufale neproduktivní státní sektor ve Velké Británii, který byl po roce 1945 prakticky celý zestátněn. Domnívám se však, že znovurozbíjení vajíček ve jménu levicových teorií rovnosti je možné a nejen v Británii. Příklad?

Před mnoha lety jsme byli v hlavním městě jednoho sousedního státu na západ od nás. Přes osmdesát procent bytového fondu je tam stále v obecních a státních rukou. Tzv. sociální byty, které zahrnují chudé, středně bohaté a i pro bohatou část populace se tam staví bez ohledu na reálnou poptávku. A proč ne, kdy peníze dává obec a stát?

Tehdy jsme se tam sešli s velevlivnou šéfkou bytového odboru, která nám ukazovala pořadníky na komunální byty, různé vzorečky, podle nichž se byty dodnes přidělují a desítky výjimek pro různé situace. Pak jsme vyšli před její úřad a stálo tam nablýskané červené Porsche. „Koho to je?“, zeptal se kdosi. Moje, odpověděla ta úřednice, a když viděla naše překvapené pohledy odvětila, že vlastně jejího manžela. Asi nemusím dodávat, že korupce kolem přidělování bytů je v tomto městě obrovská. Navzdory tomu se z tohoto hlavního města stala voličská bašta levice, která může různými manipulacemi s výší činží ovlivňovat výsledky voleb.

Znovu jsem si na tyto věci vzpomněl, když jsem viděl svaté nadšení některých starostů a poslanců, s nímž ve sněmovně prosazují nový zákon o sociálním bydlení. Úvahy o tom, co je a co není sociální bydlení mě pak definitivně přesvědčily, že někdo chce v Česku po letech zase udělat z vajíček omeletu. Kousnout z ní dostanou nejspíš jen ti vyvolení. Hlavními vítězi se stanou „lidé z razítky“, kteří budou určovat, kdo bude tyto objekty stavět, opravovat a dodávat do nich zařízení.

Kdybych měl parafrázovat zpěváka Davida Kollera: „Socialismus neskončil, socialismus trvá.“ A já dodávám: A boj proti němu také.

http://www.pravybreh.cz/2013/04/18/jaroslav-kubera-pratele-bojujme-proti-socialismu/