David Rath zůstává ve vazbě a my musíme říci: Něco je špatně. Neexistuje důvod, proč by měl bývalý středočeský hejtman dál obývat celu v litoměřické věznici.

Pokračovat v trestné činnosti nemůže. Ovlivňovat svědky také ne – za tři měsíce musely proběhnout všechny výslechy. Může utéct? To asi ano, ale na to přece máme přiměřenou kauci.

Nechceme se zastávat Davida Ratha. Důkazy proti němu jsou silné a jen s obtížemi si dovedeme představit, že by nebyl za korupci odsouzen a neskončil ve výkonu trestu. A nemyslíme si ani, že by Rath zůstával ve vazbě z "politických důvodů", jak tvrdí část lidí, kteří se za něj chtějí zaručit.
 
Obáváme se ale, že Rath v cele je příznakem nemoci našeho právního systému. Když zůstává bez zjevného důvodu ve vazbě člověk, na nějž jsou upřeny reflektory médií, jak na tom musí být lidé, kteří sedí ve vazbě dlouhé měsíce, aniž by po nich štěkl pes?

Ve světle případu Rath lépe chápeme, proč Česko i přes absolutní pokles počtu vazebně stíhaných užívá vazbu častěji než okolní země. Nemusí v tom být zlá vůle. Jen setrvačnost (dělalo se to tak vždycky), pohodlnost (proč s vyšetřováním pospíchat), opatrnost (co kdyby přece jen utekl). V důsledku ale tenhle přístup znamená neúctu k základnímu principu práva - k presumpci neviny.

Prodlužováním vazby bez nesporných důvodů dává justice najevo, že obviněný z jejího pohledu není de iure nevinný člověk, ale "sprostý podezřelý", který si nezaslouží slušné zacházení. Tohle paradigma nás, žel, přibližuje civilizační úrovni Ruska, kde soudy odsuzují naprostou většinu obviněných, protože "když už se někdo k soudu dostane, něco na obvinění musí být".

Chceme-li patřit k lepší části světa, vazba u nás nesmí být ani trestem, ani vyšetřovací metodou. Pokud mají  principy známé z Procesu Franze Kafky někde přežívat, nechť to není na našem dvorku.

http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-57048530-pustte-ratha-domu?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed