Podepsán: Vladimír Iljič Lenin. Tvrdí to i Josif Vissarionovič Stalin a k tomuto nejnovějšímu politickému trendu v české kotlině se hlásí i Leonid Iljič Brežněv.

Jistě jste zaregistrovali, že dva vážní kandidáti na prezidenta, pánové Fišer a Dlouhý, prohlásili, že oni vládu ČSSD s komunisty nikdy nejmenují. Tedy - pokud bude národ tak hloupý a jednoho z těchto dvou maňásků si posadí na Hrad.

Možné je ale u nás všechno, jsme v tomto směru zemí skutečně neomezených možností.

Jaké by ale takový postup novopečených prezidentů měl důsledky? Právní konsekvence vynikajícím způsobem popsal Václav Žák ve svém komentáři pro ČRo 6, ty politické se pokusím naznačit.

Sociální demokracie by na nadpoloviční většinu mohla dosáhnout jedině tehdy, pokud by to pravicová vláda dotáhla k úplnému ekonomickému krachu, k totálnímu rozvratu společenskému i hospodářskému. Ne že by se chlapci neoliberální nesnažili co jim síly stačí, ale tohle si nemůže nikdo rozumný přát. Tedy VŽDY budou sociální demokraté, za předpokladu, že vyhrají volby nikoliv nadpolovičním způsobem, odkázáni na koaliční způsob vládnutí.

Jaké jsou ale jejich současné možnosti? Dnes vládnou gangsteři, s podnikateli spřažená mafie, bezpáteřní asociálové, taková vláda by v západních poměrech nebyla vůbec myslitelná. Pokud to ČSSD myslí s politikou vážně, MUSÍ před příštími parlamentními volbami jasně prohlásit, že s českým pravičáckým póvlem NIKDY koalovat nebude. A k tomuto prohlášení ji musí levicoví voliči donutit, jinak...

Pak ovšem už zbývá jediné (pomíjím zemanovské či bobošíkovské fantasmagorie): spolupracovat s KSČM. Nejpravděpodobnější se jeví menšinová vláda ČSSD s tichou (či hlasitou) podporou komunistů. Jmenovali by naši dva exbolševici takovou vládu? Jasně a přímo se nevyjádřili.

Jenže co když bude KSČM chtít přímý podíl na vládnutí, své ministry? Co potom? Chtějí snad Fišer s Dlouhým zavinit svým neústavním postupem vládní krizi, spojenou s pochopitelnými národohospodářskými škodami?

Oni totiž mají jednu jedinou možnost, jak s takovou vládou nesouhlasit: abdikovat. A to se našim za každého režimu prosperujícím korytářům nebude chtít.

Volba Fišera i Dlouhého (a každého dalšího podobně žvanícího kandidáta) tedy bude představovat velké a svými důsledky nevypočitatelné riziko pro tento stát.

Nesnáším zuřivé a o třicet let opožděné komunistobijce, jichž je mezi blogery a komentátory iDnes přehršel. Do KSČ vstupovali za normalizace i lidé zcela apolitičtí, odborníci, kteří chtěli dělat svou profesi na vysoké úrovni, hlavně organizační, a skutečně pak přinášeli společnosti skrze svou práci nezanedbatelný prospěch. (Samozřejmě - mezi vedoucími oddělení a odborů, náměstky a řediteli byla i řada politických prdelek, které se do funkcí dostaly přes partaj, nikoliv díky svým schopnostem, to je jasné.) Členství ve straně je nikterak nevylučuje ze společnosti, je zbytečné na ně pohlížet jako na lidi s cejchem nebo je dokonce pronásledovat. A oni se i v nových poměrech většinou fajnově uplatnili.

Ale zároveň je nutné říci, že jejich normalizační, pookupační rozhodnutí, vstup do partaje, bylo jasným morálním selháním, určitým typem zbabělosti, která by je měla navždy diskvalifikovat pro vykonávání nejvyšší politické funkce.

Pánové Fišer a Dlouhý nemají mezi kandidáty na prezidenta republiky co pohledávat.
 
http://kodet.blog.idnes.cz/c/278497/S-bolseviky-bych-vyrazil-dvere.html