Život Kateřiny Jacques byl a je samé faux pas. Od chvíle, kdy se stala squatterkou a její dítě museli opatrovat vlastní rodiče, až po soudní tahanice, ze kterých ji dostal rodinný přítel pan Jiří D.

A aby toho nebylo málo, naplánovala si provokačku na prvního máje, kdy se dala do promyšlené strkanice s policisty, resp. kdy neuposlechla jejich výzvy, aby šla i se svými dětmi domů, aby neopruzovala mezi neonacisty a neohrožovala životy svých ratolestí.

Policista Čermák z toho má invalidní důchod od nakopnutí přítomným fandou-kameramanem. Pak přišla na řadu ČT a biomasový trapas v pořadu Jana Krause "Uvolněte se, prosím!" Všichni ji od toho momentu začali zvát do televizních diskusních pořadů, do rozhlasových studií, prostě všude tam, kde chtějí mít o zábavu postaráno.

A také o sledovanost. Stačí oznámit, že tehdy a tehdy bude hostem známá biomasa Jau Jau a posluchači nebo diváci byli zaručeně v rekordním množství.

Další místo činu byla televize PRIMA, pořad „Partie" a diskutéry opět Kateřina Jacques a pro změnu Miroslav Ransdorf. Aktuální europoslanec a horká kandidátka na europoslaneckých za cca 350 tisíc CZK měsíčně.

To si ještě myslela, že hlavní je, když je jí slyšet a vidět. S trapasy nebo bez nich. A když měla naproti sobě komunistického europoslance, že se může blýsknout nejžádanějším českým populismem - pliváním na komunisty. To se pak sbírají kladné body.

Ani tahle varianta však Kateřině Jacques nevyšla. Ne nadarmo se říká: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Tak se stávají osobnosti nesmrtelnými. Na Primě se stala totiž světovou rekordmankou v nepřetržitém a nepřerušitelném žvanění.

Paní Kateřina si tak vytvořila mininesmrtelnost: Jakmile se někdo zeptá, co je to biomasa, každý zařve smíchy a až ho tento záchvat přejde, vyprskne jediné: Katuška Jau Jau.

Každý by ji však nešťastnou biomasu odpustil, okno může mít každý. Nicméně její fandové, vydávající se za Bursíka, mi začali vyhrožovat a navíc mi na půl dne vyřadili z provozu mé webové stránky. A stalo se mi, jako v dobré detektivce, kdy se vrah zeptá detektiva, jestli už konečně pochopil, že si má dát na něho bacha, jelikož může kdykoliv cokoliv...

A když jsem slyšel Jana Krause, jak spílá ČT, že mu nechtějí bez zdůvodnění dát do letní reprízy "Katuščinu biomasu", vzpomněl jsem si na svého všemocného mstitele a bylo mi to jasné.

Někde je někdo, komu se daří mást stopy a dělat věci, které si jiný dovolit nemůže. Třeba se mi nabourat do webu nebo ovlivnit reprízování zmíněného pořadu.

A také všichni říkají; my nic, my to nebyli, my jenom zelení muzikanti. Takže, Katuško, už nechej ten ručník v ringu ležet definitivně a mezi provazy politického ringu se už, probůh, nevracej. Kam šlápneš, tam půl roku tráva neroste.

Vrať se třeba do squottu Milada, či na svoji Prahu 7, určitě tam nějaký neobydlený domek ještě stojí. Děti už máš dorostlé, manžela na Reunionu, tak proč by ses neprojevovala zase svobodně a nevázaně...

Připomněla mi epizodku z mé zkoušky, jejímž obsahem byly právě kotle na fakultě kůže, gumy a plastických hmot v Gottwaldově, aniž bych jako "přechodný gottwaldovák" musel mít ruce potřísněné krví. Navíc jsem byl za většího blce, než ona se svojí biomasou.

Minule se epizodka líbila, takže, s dovolením, repete...

Když se mě paní profesorka u zkoušky zeptala, jaká máme kotle, odpověděl jsem znaven po nočním "studiu" (v tom kouzelném městě bylo svého času sedm a půl dívky na jednoho mladíka), že kotle máme malé a velké. Ta dobrá vzdělaná žena se na mě vyděšeně podívala a rezignovaně pronesla:

Když mi řeknete ještě jednu takovou blbost, dám vám zkoušku za tři. A já hrdě vyhrkl: A ještě máme kotle střední...

Proto radím; Katuško, rychlokvašná političko, měj ohled na své nevoliče a vyber si jinou profesi. Možná nebudeš už mít na večeři kaviár, ale i brambory s mlékem jsou přece bio strava, navíc si je můžeš ohřát v biokotli a zapít pasterizovaným eko-podmáslím...

http://olser.blog.idnes.cz/c/96609/Ten-rucnik-uz-v-ringu-nechejte-Katerino-Jacques-naporad.html#t2