O čem podle vás vypovídá výsledek krajských a senátních voleb?
Vypovídá o nespokojenosti tradičních voličů ODS s jejím vládnutím. Všichni očekávali, že dojde k zásadní změně, ať už obsahové, tak i co se týče formy vládnutí.

Bohužel ve srovnání s vládou ČSSD se ani v jedné oblasti zlepšení nedočkali a to vyjádřili ve volbách tím, že k nim nepřišli. Naši voliči nevyjádřili podporu těm, co je zradili. Mirek Topolánek našim voličům opakovaně ukázal vztyčený prostředníček. Lidé nemohou věřit člověku, který jim s vážnou tváří sdělil, že on našemu volebnímu programu nevěřil v době, kdy ho nabízel. Ani já jsem neočekával, že to může být takováto porážka, že nebude jediný kraj, kde vyhrajeme. Očekával jsem, že o procento nebo o dvě vyhrajeme alespoň ve středních Čechách. Že to celkově dopadne 13:0 a někde v poměru 40 procent ku 20 procentům, je něco naprosto nevídaného, mimo rámec jakýchkoli očekávání. Jestli kongres ODS zásadně nezmění vedení ODS, tak strana prohraje několik příštích voleb a bude je prohrávat tak dlouho, dokud nedojde ke změně. Kolik je těch výprasků třeba, se neodvažuji předpovídat.

Jak by měl nyní podle vás Mirek Topolánek reagovat?
Mirek Topolánek pro ODS už může udělat jedinou věc, a to je co nejrychleji odejít. Kdyby rezignoval již před senátními volbami, mohlo být zachráněno více senátorských křesel.

Koho byste rád viděl místo Topolánka. Zkusíte kandidovat sám?
Já jsem předsedou ODS nikdy být nechtěl, a to kvůli svému handicapu spojenému s mým členstvím v KSČ. Jsem realista a vím, že bývalý člen KSČ na předsedu pravicové strany kandidovat nemůže. Několik tváří, které by mohly nahradit Mirka Topolánka vidím, ale nebudu nikoho jmenovat, protože u někoho z volitelů bych jim tím mohl prospět, ale na druhou stranu některé volitele bych mohl odradit. V ODS nebude problém najít za Mirka Topolánka náhradu, ale nemůže ho nahradit nikdo z naprosté většiny těch, kteří s nim nyní tvořili vedení. Viníkem zrady voliče je pro mě sice na prvním místě Topolánek a Kalousek, který mu to nakukal, ale kdyby se proti tomu postavilo vedení ODS, kterému jsem donekonečna vysvětloval, jaký je rozdíl mezi skutečnou rovnou daní a polorovnými sazbami Kalouska a že rovná daň ODS byla výhodná pro všechny, zatímco projekt Kalouska byl jen pro úzkou skupinu lidí, tak se to všechno nemuselo stát. Zodpovědnost nese Topolánek společně s vedením ODS. Kromě daní byl druhým fatálním selhání výkonné rady Julínkův koncept zdravotnické reformy, která žádnou reformou ve skutečnosti není. Zavedení poplatků má absolutní systémovou vadu v tom, že poplatky nejsou směřovány do systému na zlepšování zdravotní péče, ale jsou směřovány doktorům.

Není však tento příjem pro lékaře dobrý proto, aby neodcházeli na západ?
Tento problém jistě existuje, ale tohle neřeší základní problém našeho zdravotnictví, kterým je neexistující zpětná vazba, která by omezovala nekonečnou poptávku, která nemůže být uspokojena z omezené výše zdravotního pojištění. Mnohem lepší zpětnou vazbou než poplatek je takzvaný pojišťovací bonus, kdy o své zdraví pečující pacient je odměněn tím, že bude v pojištění zvýhodněn, například snížením pojistného nebo vrácením části pojistného. Efekt je v tom, že člověk, který zneužívá lékařskou péči by začal přemýšlet, zda by nebylo lepší se chovat hospodárněji a zda by nebylo lepší získat také nějaký bonus. Proti takovému systému by nikdo nemohl říci křivé slovo, protože ti, kdo potřebují zdravotní péči, by ji čerpali a nebyli by penalizováni, naopak ti, co ji čerpají málo by byli odměňováni. Nikoho by to nenaštvalo tak jako poplatky. Toto jsem obhajoval již v roce 1995 před našimi zdravotními experty a Julínek to zná. Místo této šetrné, funkční a navíc na veřejnosti obhajitelné reformy, udělal naprosto nesmyslnou dílčí úpravu, kterou naštval celou veřejnost. Nejde o to, že se to nepodařilo vysvětlit, ale tento Julínkův nesmysl se jednoduše ani vysvětlit nedal. Když už to tedy nakonec udělali, měli to kompenzovat alespoň nějakým tím bonusem. Lidé byli nuceni si připlatit, ale proti tomu jim Topolánek s Julínkem nenabídli nic. Díky tomu jsme prohráli volby a nakonec to stejně bude zrušené.

Váš kolega Schwippel by podpořil na předsedu ODS Evžena Tošenovského...
...Je určitě jedním z přijatelných kandidátů.

Souhlasíte s vašimi kolegy rebely, že návrh státního rozpočtu prošel prvním čtením protiprávně a že stojí za úvahu, zda nedat stížnost k ústavnímu soudu?
Hlavně jde o absolutní marnost ze strany vlády. Všichni včetně ČNB i ministerstva financí přiznávají, že ty údaje rozpočtu, které stojí na dnes již nereálném odhadu HDP jsou nepravdivé, protože česká ekonomika příští rok neporoste o 4,8 procenta. Ví to premiér, ví to ministr financí, ví to vláda, věděli to dávno před projednáním ve sněmovně a přesto to poslali do sněmovny ke schválení...

...Ano to je zřejmé, ale co s tím dál?
Jednací řád sněmovny říká, že jediný správný okamžik, jak změnit parametry rozpočtu v rámci prvního čtení je, že sněmovna požádá vládu, aby provedla změnu parametrů a ve lhůtě 20-30 dnů pokračovalo projednávání. Kdyby to vláda přepracovala, tak by nehrozilo vůbec nic. Rozpočet by byl projednán se skluzem tří týdnů, platil by od 1. ledna příštího roku. Já jsem navrhnul usnesení, aby se tak stalo. Snažil jsem se být maximálně vstřícný a nedával jsem do toho usnesení žádné mantinely, i když jsem mohl.

Dobře, co uděláte dále. Podpoříte ústavní stížnost?
Ne. Já jsem nenavrhoval to usnesení, aby tato země neměla rozpočet, ale aby měla pravdivý rozpočet, dále to komplikovat nebudu. Vláda si sama zbytečně zkomplikovala situaci a začínám si skoro myslet, že jen proto, že jsem řešení navrhl já, protože jinak se to opravdu nedá vysvětlit. Pokračují v rozdělování nápadů na ty „jejich“ a na ty „blbý“. Je naprosto prokazatelné, že postupovali v rozporu se zákonem o jednacím řádu. Já se obávám, že někdo jiný to dá k Ústavnímu soudu. Je evidentní, že rozpočet neprošel prvním čtením a opakované hlasováním o stejné věci není možné.

Jak se zachováte během projednávání ve druhém čtení?
To, že to vláda dostala do druhého čtení, je Pyrrhovo vítězství a já si počkám, co s tím udělá. Budu trvat na tom, aby vláda uvedla pravdivé údaje. Jak to chce udělat, netuším. Premiér i ministr financí slíbili, že to opraví a já si počkám na výsledek. Pokud budou údaje pravdivé, nebudu mít důvod nepodporovat rozpočet.

V tisku se objevily informace, že se s poslancem Schwippelem částečně rozcházíte v pohledu na církevní restituce. Koordinujte a komunikujete dostatečně svá stanoviska se svými kolegy? Nemůžete rozdílnými stanovisky navenek působit nejednotně?
My jsme koordinování a domlouváme se o těchto věcech a jsme dohodnutí na principu. Jsme dohodnutí na tom, že místo nekonečných finančních náhrad, které vymyslela vláda, má být na prvním místě provedena naturální restituce, tedy, aby byl církvím fyzicky vydán majetek, který prokazatelně podle výpisů z pozemkových knih apod. vlastnily k 25. únoru 1948, a to v souladu s principy, které byly použity při vydávání majetku občanům dle zákona o půdě. Kdyby to bylo jinak, občané by mohli reklamovat, že byli znevýhodněni. Druhým principem je, že církve, které majetek neměly, by měly dostat do vínku od státu finanční výbavu na účet, aby mohlo skončit jejich průběžné financování ze státního rozpočtu a církve se staly samostatnými a nezávislými na státu.

Ale to je návrh váš, nebo všech rebelů, protože Jan Schwippel říká, že najednou vyřešit restituci i odluku je podle něj obtížné až nemožné...
V principech je shoda. Teď může být otázka, jaké číslo z toho nakonec vyjde a já jsem nikdy neříkal přesné číslo, pouze tvrdím, že dojde k redukci té částky 81 miliard na čtvrtinu nebo pětinu a kolega Schwippel si myslí, že to může být nakonec ještě méně. A já říkám: je to možné, nikdo to přesně nevíme. Takže v tom nevidíme mezi námi nějaký rozpor, spíše jde o rozdílný odhad. Principy jsou stejné. Někdo říká, že je potřeba udělat restituce i odluku na jednou v jednom zákoně, který bude mít tři části: naturální restituce, výplata nemajetných církví a odluka státu a církví. Druhý koncept je, že provedeme nyní naturální restituci jedním zákonem a až uvidíme, jak dopadne, dozvíme se, že třeba katolická církev má dostatek majetku a výbavu nepotřebuje žádnou, u jiné církve to bude jinak a nakonec provedeme tedy finanční dovybavení a tudíž i odluku. Mně je úplně jedno, jestli to uděláme tak nebo onak, jestli to provedeme jedním zákonem, nebo dvěma atd. Členové komise se neshodli, zdali má být vůbec naturální restituce, takže nějaký rozdíl mezi mnou a Janem Schwippelem je naprosto zanedbatelný a nepodstatný.

Dospěla komise vůbec k nějakým závěrům?
V současné chvíli je to velmi nepřehledné a nedokážu si troufnout odhadnout, s čím přijde. Vládní projekt restitucí je podle mě mrtvý a kdyby to vládní koalice náhodou nakonec prohlasovala, tak je to její definitivní konec.

Vy jste v reakci na finanční krizi navrhoval záruky 4 miliony korun. Jaký to má důvod? Není to pouze psychologická záležitost, která v okamžiku runu na banky stejně nic nezaručuje?
Jakmile si stoupnou všichni vkladatelé před banku a chtějí všechny svoje vklady, tak je s tou bankou vždycky konec. Přijde-li finanční krize a lidé se bojí o své vklady, je nutné uklidnit občany tím, že jejich vklady zaručuje stát. Máte pravdu, že to je psychologická bariéra bránící davové psychóze. Proč zrovna 4 miliony, proč ne nekonečno a proč ne 50 tisíc euro a proč ne sto tisíc euro. Čím větší je garance, tím menší je nebezpečí paniky. Tomuto uvěřily okolní státy České republiky: Němci, Poláci i Slováci zaručili nekonečno. Proč nekonečno? Protože ani ten nejbohatší člověk si nebude nic vybírat a od něj se nenakazí ani ti méně bohatí. Má to ale vadu, protože v každém pojištění je rozumný prvek spoluúčasti. Systém, kde není spoluúčast a není tam zpětná vazba, má tendenci být zneužíván. Proto nekonečno nepodporuji. Na druhou stranu postavit proti okolním zemím, kde je nekonečno, pouhých 50 tisíc euro je strašně málo. Druhý důvod pro tento obnos je, že klientům zkrachovalých bank byla v polovině 90. let ve většině případů vyplácena právě částka 4 milionů korun, ačkoliv je zajímavé, že nebyla uvedena v zákoně.

Autor je šéfredaktor www.EUportal.cz, editor www.EUserver.cz, předseda o. s. Mladá pravice a redaktor časopisu Portál.

http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=266590