O úřednických vládách je zvykem u nás mluvit jako o vládách odborníků. Má se za to, že všichni politici jsou apriori zloději, takže

když necháme vládnout úředníka, bude konečně vláda jednat odborně a hospodářství vzkvétat. Bohužel, ve světle faktů se jeví tento názor jako pouhý mýtus. Byly to právě úřednické vlády, které spáchaly zásadní škody na národním hospodářství, jejichž důsledky se promítají do ohromného deficitu veřejných rozpočtů a de facto poklesu životní úrovně občanů.

V novodobé historii jsme měli dosud úřednické vlády pouze dvě. Přesto zanechaly na národním bohatství ČR nesmazatelnou stopu. Ta první, naštěstí pouze několikaměsíční, se kromě marného boje za záchranu Tatry proslavila hlavně privatizací IPB. Investiční a poštovní banka se pak posléze stala dosud největším výbuchem veřejných financí a celkové náklady této transakce jsou nevyčíslitelné. I střízlivé odhady uvádějí sumu okolo 200 mld. Kč. Když vezmete v potaz úrok z této částky za deset let plus související náklady na arbitráže, kompenzace atd., máte polovinu našeho státního dluhu jako na talíři. Historie nezná kdyby, ale kdyby nebylo nepovedené privatizace IPB, mohl by náš sociální stát nejspíše nerušeně fungovat a neškudlili bychom se o dvě tisícovky na stavebním spoření, poplatky u lékaře či povodňové daně.

Druhá úřednická vláda vejde do historie nejspíše hlavně svým nicneděláním. Díky tomu, že ustupovala každému a shodou okolností trvala dost dlouho, celý rok, podařilo se jí tak napáchat škody téměř srovnatelné. Předražené a manipulované nákupy zbraní, propuštění zločinci a jiné úlety jsou pouze třešinkou na dortu. To hlavní je zavírání očí nad nesmyslným natavením dotace solární elektřiny. Vše bylo jasné již před více než dvěma lety, přesto vláda odvahu k potřebným krokům nenašla. V konečném důsledku tak nakonec musela být zavedena nesystémová daň, jejíž osud možná v  přezkumných řízeních a arbitrážích neobstojí. Ať už po arbitrážích nebo třech letech, na která byla zavedena, nakonec nás čeká zatím sice přesně nevyčíslené, ale určitě podstatné zvýšení cen elektrické energie. To bylo nářku kolem zdravotnických poplatků, demonstrací a boje ve sněmovně. Nyní tichým nicneděláním utrpí rozpočty českých domácností daleko větší zásah, a zatím je ticho po pěšině. Ono se to nějak neodhadlo, nezměnilo, zapomnělo ….. Co jiného však má mít taková vláda na starost, než podobným malérům předcházet? A to se té vládě ještě říkalo vláda odborníků!

Ano, hledat viníka lze i jinde. Ekologičtí lobbyisté, strana zelených, neodpovědní poslanci měnící zákon tak, aby podporoval jejich soukromé projekty ….. Vládne ale vláda a je třeba říci, že ta bývalá vše moc dobře věděla, nehnula však ani prstem. Kličkování současné vlády kolem prolomení limitů, dostavby Temelína atd. je další kapitolou, ale nezapomínejmem na to, že na problémy zadělali úředníci.

A tak až budete za pár let studovat účet za elektřinu, vzpomeňte si, jak tu vládli odborníci. Na špinavé politiky byste si mohli alespoň od srdce zanadávat, můžete si to ale dovolit na nepolitického úředníka? Nakonec oba bývalí úředničtí premiéři sedí hodně daleko a ve vážených světových finančních institucích, které jejich odbornost po zásluze dovedly ocenit.

 http://ladislavdvorak.blog.idnes.cz/c/162582/Urednicke-vlady-odborniku-nas-staly-miliardove-ztraty.html