Dnes ráno, po probuzení, jsem se nemohl upamatovat, jestli je neděle, nebo už pondělí. Ale pak jsem si vpomněl, že včera Moravec byla, a že je tedy pondělí.

V sobotu jsem byl v Moskvě, v Kremlu, u Vladimíra. Tedy u Vladimíra Vladimíroviče, jsme trochu příbuzní, já jsem také Mirek.

Musel jsem sebou vzít Římana, říkal, že když je tak podobnej Vladimíru Iljiči, tak by nám to mohlo u Vladimíra Vladimíroviče helfnout. Ale pak se tam motal, tak jsme ho vyhodili a s Vladimírem Vladimírovičem jsme jednali čtyři a půl hodiny mezi čtyřma očima, ne jenom tři a půl hodiny jak tvrdí ti, kteří by chtěli snižovat význam a úspěch naší mise.
A pak jsem letěl za Julií. Zase se vnucoval Říman, s těma svejma  trojkama je už úplně otravné. Julie mi poslala úsměv letmý, tolik nesmělá byla, počkala si, až se setmí, a pak mě políbila.

Láska celý svět změní, všechno je jinačí, zima už na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Srbsku studená není, plyn nás už netlačí.

Jenže Julie, jak mě levičkou objímala, pravačkou, zmija, přidělala ke svému podpisu dodatek, že jako smlouva jo, ale vlastně ani ne.

A já si toho nevšim, takový úspěch hned na začátku našeho předsednictví a políbení krasavice inteligentní k tomu, to zamotá hlavu, ale to přece měl ohlídat Říman, tomu Julie nedala pusu.

Včera Moravec byla, včera byl hezký čas, včera Moravec byla, za týden bude zas. Ale to už se u něj bude probírat nějaký jiný úspěch našeho předsednictví Evropské unie.

A Suchý a Šlitr jsou cajzli.

Ukážu jim prostředníček.

http://kodet.blog.idnes.cz/c/65141/Vcera-Moravec-byla.html#t2