Co mají v hlavě potenciální hlavy Brna?
Šest kandidátů na primátora. Každý se chce stát hlavou města. Stačí však jejich hlavy na tak těžký úkol?
Vzhledem k tomu, že nikdo z uchazečů o primátorský post neprojevil zájem být komplexně psychologicky vyšetřen, vyzkoušeli jsme kapacitu jejich hlav alespoň krátkým vědomostním testem.
A jak to dopadlo?
Dvanáct otázek se ukázalo být téměř nad síly dotazovaných. Správně odpovědět na všechny otázky se nepodařilo nikomu.

V invalidním družstvu primátorských vzdělanců byli jednookými vítězi Karel Hledík a Jiří Zlatuška (i když jako emeritní rektor mohl předvést i víc), následováni Janou Drápalovou.
Komunista Pavel Březa byl zhruba ve středu primátorského pelotonu. Některé jeho odpovědi byly více než zamlžené. Během rozhovoru navíc vyšlo najevo, že pan Březa nezná rozdíl mezi výrazy protežovat (ochraňovat, upřednostňovat) a protěžovat (pěstovat protěže v Alpách).
Zklamáním byl výkon Barbory Javorové, která je pořád ještě větší fešanda než myslitelka. Dokáže se sice vyjadřovat velice pěkně, ale pouze k několika málo tématům, vesměs předvolebně či rodinně zaměřeným.
Zde však končí veškerá legrace.
Na samém chvostu primátorské skupiny se ocitl Roman Onderka z ČSSD. Ze 12 otázek kompletně zodpověděl pouze dvě. Za povšimnutí stojí zvláště jeho svérázná definice liberalismu a konservatismu, kterou doporučujeme ke čtení jen opravdu silným povahám.

PŘEHLED OTÁZEK A ODPOVĚDÍ:
1. Kolik zastupitelů má Brno?
Správná odpověď: 55

Pavel Březa (KSČM): 55

Jana Drápalová (SZ): 55

Karel Hledík (ODS): 55

Barbora Javorová (KDU-ČSL): 55

Roman Onderka (ČSSD): 55

Jiří Zlatuška (Brno 2006): 55, když nepočítám městské části (a když nepočítá krajské zastupitele, co jsou z Brna, že...)

2. Z kolika senátorů je složen Senát?
Správná odpověď: 81

Pavel Březa (KSČM): 81

Jana Drápalová (SZ): 81

Karel Hledík (ODS): No, už jsme u toho! Jé, to je ostuda! To přesně nevím. Já si tipnu. Je to 100, ale to bude asi míň. Tak kolem stovky, spíš míň.

Barbora Javorová (KDU-ČSL): Poslanců je 200 a senátorů je ... 130?

Roman Onderka (ČSSD): Z menšího počtu než PS PČR.

Jiří Zlatuška (Brno 2006): 80, protože Šimonovský rezignoval. (Což jako senátor věděl z první ruky...)

3. Vyjmenujte co nejvíce městských částí Brna.
Správná odpověď: Bohunice, Bystrc, Černovice, Jehnice, Jundrov, Kohoutovice, Královo Pole, Maloměřice a Obřany, Nový Lískovec, Řečkovice a Mokrá Hora, Slatina, Brno - střed, Útěchov, Žabovřesky, Židenice, Bosonohy, Chrlice, Ivanovice, Brno - jih, Kníničky, Komín, Líšeň, Medlánky, Ořešín, Brno - sever, Starý Lískovec, Tuřany, Vinohrady, Žebětín

Pavel Březa (KSČM): Ve výčtu neuvedl Útěchov, Komín. Naopak uvedl Soběšice, které nejsou MČ.

Jana Drápalová (SZ): Gratulujeme! Výčet městských částí byl úplný.

Karel Hledík (ODS): Ve výčtu neuvedl Bosonohy, Kníničky, Ořešín, Žebětín. Budiž mu však přičteno k dobru, že na rozdíl od většiny ostatních prováděl výčet MČ v rámci rozhovoru, nikoliv písemně...

Barbora Javorová (KDU-ČSL): Obdobně jako pan Hledík i paní Javorová prováděla výčet MČ v rámci rozhovoru, nikoliv písemně. To však nemění nic na tom, že jí ve výčtu chybělo celkem 9 MČ: Bystrc, Černovice, Útěchov, Žabovřesky, Židenice, Bosonohy, Brno - jih, Kníničky, Brno - sever. K dobru přičtěme snad jen to, že věděla, že jich má být 29...

Roman Onderka (ČSSD): Panu Onderkovi se MČ jmenovat příliš nechtělo... Na důkaz, že však ví, kolik jich má být, uvedl 28. Málem se trefil!

Jiří Zlatuška (Brno 2006): To si děláte srandu. Tak aspoň, kolik jich je? Je jich 25 +- 2.
Na jeho obhajobu nutno říct, že spěchal.

4. Definujte liberalismus.
Úvodem je potřeba zdůraznit, že každý způsob přemýšlení o světě je ideologický. Nelze přemýšlet o politice, aniž byste zaujali určité stanovisko, jinými slovy: aniž by člověk byl ideologický...
Naše definice liberalismu nebo konservativismu je určitou vulgarizací a zjednodušením, které nemůže postihnout všechny směry, ani předpony jako neo, ultra, post apod.
Správná odpověď: Základem liberalismu je občan a jeho svoboda. Zjednodušeně řečeno: svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého.

Pavel Březa (KSČM):
Svobodomyslnost, rozhodování nechat na jedincích.

Jana Drápalová (SZ):
Otevřenost novým směrům a věcem, vnitřní svoboda, tolerance, odpovědnost sama k sobě, ale očekávání ji i u druhých.

Karel Hledík (ODS):
Jeden z politických směrů, který spoléhá na individualitu člověka a potlačuje vliv státu. K němu se právě váží ty dvě věci, o kterých jsem mluvil - svoboda člověka, s tím, že je zodpovědný za to, co dělá.

Barbora Javorová (KDU-ČSL):
Je to směr, který hlásá maximální svobodu a odpovědnost jednotlivce.

Roman Onderka (ČSSD):
Důraz na solidárnost.

Jiří Zlatuška (Brno 2006):
Víra ve svobodu. Svoboda je základ všeho.

5. Definujte konservatismus.
Správná odpověď: Základem konservatismu je důraz na řád a již osvědčené hodnoty ve společnosti, jako je například rodina, soukromému vlastnictví, či vztah k lokalitě.

Pavel Březa (KSČM):
Trvání na tradicích a zásadách.

Jana Drápalová (SZ):
Lpění na ověřených systémech a postupech, snaha ostatní přesvědčovat, aby se jich také drželi.

Karel Hledík (ODS):
Směr, který vychází z tradic, které přinášela minulost. Snaží se je uchovat v lepších a přijatelnějších mezích. Velmi opatrný směr politický, který odporuje revolučním převratům a věří spíš na tichou a pomalou evoluci. Konzervuje hodnoty, které jsou dány zkušeností společnosti. Mohou vycházet i z katolických tradic - desatero je nejobvyklejší systém elementárních hodnot. Jeho úskalím je podle mě neměnitelnost institucí, které se zakonzervují do té podoby, že jsou nedobytné...

Barbora Javorová (KDU-ČSL):
Konservativismus je směr, který s tím může souviset, je to směr, který je tradiční, který vychází z nějakých pevně daných pravidel, většinou je založený na křesťanském světovém názoru. Trvání na životních zásadách, na životním názoru, na morálce, která je tam důležitá a na pevně daných životních zásadách.

Roman Onderka (ČSSD):
Důraz na osobnost.

Jiří Zlatuška (Brno 2006):
Staré je dobré.

6. Co je to Velké Brno a kdy tento název vznikl?
Správná odpověď: V roce 1919 bylo Brno rozšířeno o dalších 23 obcí a vzniklo tzv. Velké Brno. V podtextu bylo navýšení počtu českého obyvatelstva.

Pavel Březa (KSČM):
Území města Brna před připojením obcí jako např. Královo Pole apod.

Jana Drápalová (SZ):
Vznikl v roce 1919 připojením velkých okolních obcí k městu.

Karel Hledík (ODS):
1919, když se připojilo mnoho obcí k Brnu proto, aby se Brno stalo českým. Dvě města, která tehdy měla statut města (KrPole a Židenice), se vzdala svého statutu, aby pomohla Brnu.

Barbora Javorová (KDU-ČSL):
Velké Brno? Tak to nevím.

Roman Onderka (ČSSD):
-

Jiří Zlatuška (Brno 2006):
V lednu 1919. Když po vzniku Československa chtělo mít Brno převahu česky mluvících voličů, tak připojilo okolí.

7. Uveďte tři nejvýznamnější osobnosti, které měly něco společného s Brnem? + tři díla, bude-li to vědec, vysvětlete podstatu jeho práce.
Cílem bylo zjistit, jestli politici budou papouškovat známé osobnosti a na konkrétní příklad nebo dílo si jako z udělání nebudou moci vzpomenout...

Pavel Březa (KSČM):
namátkou z kultury: Janáček (Liška Bystrouška), Mahen, Bezruč (Maryško Magdonova)

Jana Drápalová (SZ):
Janáček, Bolek Polívka (Šašek a královna), Eliška Rejčka (klášter)

Karel Hledík (ODS):
Janáček, Kundera, to považuji za jasné. Když jsem byl student, tak mi hodně říkal Mahen, ale teď je to pro mě pasé, nemůžu to ani číst.
Ale důležitý je Jan Skácel.
Díla:
Janáček: Symfonietta, Věc Makropulos, Výlety pana Broučka, Káťa Kabanová
Kundera: Žert, povídky, eseje, co teď vyšly, jedna je o Janáčkovi: Můj Janáček, V Atlantisu ty dvě tenký knížky, Nechovejte se tady jako doma, Nesnesitelná lehkost bytí
Skácel: Smuténka, Jedenáctý bílý kůň, Kdo pije potmě víno

Barbora Javorová (KDU-ČSL):
Mendel (Význam jeho práce spočívá v genetice, byl to mnich, který se zabýval šlechtěním nějakých květin, myslím, že to byly hrachory (my myslíme, že to byly hrachy, ale na rozdíl od paní Barbory nejsme doktoři přírodních věd...), a vysvětloval na tom principy genetiky a ve své době byl velice potlačován, ale myslím si, že to byl skutečně zakladatel genetiky celosvětově), Janáček (Symfonietta, Liška Bystrouška, Její pastorkyňa). Mohu i někoho ze současnosti? Tak třeba Ardaševovi.

Roman Onderka (ČSSD):
Mendl (genetika), prezident Masaryk (vztah k Brnu), Janáček (hudba), Fuks, Fan der Rohe (funkcionalismus) - to fakt napsal!

Jiří Zlatuška (Brno 2006):
Mendel (duchovní, takže komunikoval s Bohem. A pak ještě, poté, co neuspěl u učitelských zkoušek, začal se věnovat genetice.) Gödel (ne všechny matematické pravdy jsou mechanicky dosažitelné), Janáček (Glagolská mše, Symfonietta, Z mrtvého domu)

8. Co je to pozitivní diskriminace?
Správná odpověď: Systém, který má sloužit k tomu, aby se znevýhodněná nebo diskriminovaná menšina postupně dostala na roveň většiny, tak, že se cíleně zvýhodňuje a upřednostňuje (ekvivalentní název je také afirmativní akce).

Pavel Březa (KSČM):
Protěžování některé skupiny.

Jana Drápalová (SZ):
Udělování výhod určité skupině, která je nějakým způsobem handicapovaná.

Karel Hledík (ODS):
Například když cikánům přidělujeme práci, aby měli co dělat. Preferujeme někoho tam, kde by se sám neuplatnil, samozřejmě i třeba z celospolečenského zájmu.

Barbora Javorová (KDU-ČSL):
Pozitivní diskriminace je upřednostňování určité národnostní menšiny nebo nějaké skupiny obyvatel, nebo skupiny, která nemá rovné příležitosti ve společnosti. Myslím si, žen tento pojem se objevil poprvé v Americe v souvislosti s upřednostňováním občanů tmavé pleti, u nás se často používá v souvislosti třeba s Romy nebo v otázce rovnoprávnosti žen. To znamená, je to upřednostnění toho člověka, té určité menšiny nebo sociální skupiny oproti druhým v tom, aby měl příležitost ke vzdělání, k zaměstnání a podobně.

Roman Onderka (ČSSD): Zvýhodnění (ochrana) menšin (minorit).

Jiří Zlatuška (Brno 2006): Preference znevýhodněných skupin obyvatelstva. Umělé administrativní opatření zaměřené proti bigotnosti většinového uvažování.

9. Co je to represivní tolerance?
Správná odpověď: V kritické poloze tento pojem znamená, že myšlenky nejlépe potlačím tak, že je zcela povolím. Z praktického hlediska se jedná se o otupení kritiky vtažením do systému, poskytnutím příležitosti, kdy již pouhá kritika přestává být programem a kritik musí svoji legitimitu potvrdit předvedením konkrétních schopností a výsledků.
Příkladem je přerod revolučních aktivistů na místostarosty, poslance a ministry, tak jak se to povedlo Cohn-Benditovi, nebo Joshkovi Fischerovi.

Pavel Březa (KSČM): -

Jana Drápalová (SZ): jenom tuším

Karel Hledík (ODS): To vám asi neodpovím, represi znám, toleranci taky. Ale dohromady je to technický termín, který bych asi nevysvětlil.

Barbora Javorová (KDU-ČSL): Represivní tolerance? Tak to tedy nevím.

Roman Onderka (ČSSD): -

Jiří Zlatuška (Brno 2006): nevím.

10. Co je to etatismus?
Správná odpověď: Bývá definován jako expanze státu na úkor individuálních práv občana. Stát si osvojuje právo rozhodovat i ve věcech, které by měl přenechat na občanech.

Pavel Březa (KSČM): -

Jana Drápalová (SZ): nevím

Karel Hledík (ODS): Zdůrazňování role státu ve všech institucích a zákonech. Vládnutí státu jedinci.

Barbora Javorová (KDU-ČSL): Tak to také nevím.

Roman Onderka (ČSSD): nevím

Jiří Zlatuška (Brno 2006): Důraz na stát a státní instituce.

11. Kolik má Brno obyvatel?
Správná odpověď: 366 tisíc (k 31.12.2005)

Pavel Březa (KSČM): 380 000

Jana Drápalová (SZ): Podle evidence obyvatel 389 tisíc, podle statistiky 367 tisíc. Peníze od státu dostává podle statistiky.

Karel Hledík (ODS): 367 000

Barbora Javorová (KDU-ČSL): 380 000, možná míň, teď to bylo 374, nebo tak nějak.

Roman Onderka (ČSSD): cca 380 tisíc

Jiří Zlatuška (Brno 2006): 370 000 +- 15 000

12. Ve kterém roce bylo Brno obléháno Švédy a jak se jmenoval vrchní velitel obrany města Brna?
Správná odpověď: Poprvé lehce v roce 1643 a naostro v roce 1645. A vrchni velitel obrany města Brna byl Raduit de Souches.
Je s podivem, když to politici nevědí, protože oslav k 360. výročí se většina z nich jistě účastnila...

Pavel Březa (KSČM): de Souches, ?

Jana Drápalová (SZ): Nedá se nic dělat, je to ostuda, ale mám okno.

Karel Hledík (ODS): De Souches, bylo to (na data mě dostanete kdykoliv) 1634, ale ne, 1600 to vím, jistě, ale to 34 jsem si vymyslel.

Barbora Javorová (KDU-ČSL): Vrchní velitel obrany? To tedy nevím, jak se jmenoval, vím, že tam byl Martin Středa, který vedl tu skupinu, ale to nebyl velitel, to byl kněz. Tak ten vím, že tam sehrál velmi důležitou roli a ten šéf těch Švédů byl generál Torstensson, ale na toho velitele si nemůžu vzpomenout... A ve kterém roce? Přibližně... My jsme loni slavili výročí, kolikáté to bylo výročí? Já tedy opravdu nevím. 160 let? To asi hodně špatně dopadnu :o)! 1830?

Roman Onderka (ČSSD): Na letopočty mám špatnou paměť.

Jiří Zlatuška (Brno 2006): Nevím. Ani letopočet. Možná to bylo 1640, a to asi nebylo. Já ani nevím, kdy jsem se narodil.