Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Jen naprostý ignorant si nevšimne výzdoby výloh a sortimentu. Ano, blíží se šmigrust, jak říkala babička. Kontrolním dotazem u pár lidiček jsem zjistil, že naše sekularizovaná společnost ví houby o původu velikonoc. Tak jsem se rozhodl pro trochu školení. Povíme si dnes o velikoonocích - anglicky-Easter, německy-Ostern, rusky-пасха, francouzsky-de Pâques, španělsky-Pascua de Resurrección, italsky-Pasqua, latinsky-pascha.

A proč taky pořád jenom něco kritizovat. Slabší povahy to pak nevydrží a píší anonymy na všechny strany. Ostatně o těch sem brzy něco napíšu a ty nejpovedenější pasáže zveřejním. To se budete řezat smíchy víc než u kategorie fórky.

Tak to povídání o velikonocích začneme poeticky- kraslicemi. Nádherně zmalovaný vejce.

Velikonoce jsou od pradávna spojovány s jarem - zem se probouzí k  novému životu. Už naši předkové slavili Velikonoce jako svátky plodnosti.

Chceme-li  pochopit smysl velikonoc, musíme se vrátit ke starým izraelitům. V tento čas vyháněli svá stáda na nové pastviny. Postavili stany a jejich vchody pak pomazali krví obětovaného berana. To je mělo ochránit před pouštními démony. Navíc Židé v této době oslavují Boha Spasitele a připomínají si útěk z Egypta. Tehdy na znamení Boží ochrany obětovala každá izraelská rodina beránka a jeho krví potřela rám dveří svého domu. Tím byla uchráněna před zkázou. Odtud velikonoční symbol, který se dodnes uchoval v pečení moučníku ve tvaru beránka.

Záchrana izraelitů je jakýmsi předobrazem křesťanské vize spásy člověka. Ježíš Kristus sám zaujal místo velikonoční oběti. Nezůstal ale mrtvým - byl vzkříšen a otevřel novou cestu ze světa zla do světa božího. Snad i proto patří Velikonoce k nejvýznamnějším křesťanským svátkům.

Křesťané se na Velikonoce připravují čtyřicetidenním půstem. Je to doba, kdy by měl člověk přemýšlet o životě a o Bohu, snažit se o očištění mysli, duše i těla. Postní období začíná Popeleční středou a končí Květnou nedělí.

Jak se počítá termín Velikonoc

Velikonoce jsou svátky, které nemají pevný termín. Vůbec evangelia o datu Velikonoc nehovoří přesně. Koncil nicejský v roce 325 však určil datum těchto svátků na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Velikonoce mohou tedy připadnout na kteroukoliv neděli mezi 22. březnem a 25 dubnem. Někdy to může být ošidné. Třeba v roce 2000 nastala jarní rovnodennost 20. března současně s úplňkem. Jedno z určujících pravidel pro výpočet termínu Velikonoc však říká, že první jarní den je 21. března, ať se astronomicky děje, co chce. Pro církevní určení byl tedy jarním úplňkem až ten následující, což bylo 18. dubna, a Velikonoce proto připadly na 23. duben. Další sporný moment mohli pamětníci zaznamenat v roce 1981. tehdy první neděle po jarním úplňku následovala až po 25. dubnu. Velikonoce by tedy vycházely na 26. dubna, což je nepřípustné. Takže se úplněk prostě posunul o den zpátky a slavilo se 19. dubna.

Letos je to bez problémů - velikonoční pondělí letos je 9.dubna., dále 2008 - 24. března; 2009 - 13. dubna; 2010 - 5. dubna

Co je to Svatý týden

Květná neděle - Ježíš přijel do Jeruzaléma a zveřejnil své poslání. Lidé ho vítali a mávali zelenými ratolestmi. Oslava svatého týdne proto pro křesťany začíná průvodem, kdy následují Krista na jeho cestě. O Květné neděli se nesmělo nic péct, aby se nezapekl květ na stromech. Stavení se vymetala zelenými ratolestmi, aby se vyhnala z  domu veškerá neřest. Světily se jívy, které se pak příští rok na Popeleční středu spálily. Jívám, čili kočičkám byla vůbec přisuzována čarovná moc. Zastrčené za křížem ve světnici měly zajistit klid a pohodu v domě, na okraji pole dobrou úrodu, někde je lidé posvěcené polykali na ochranu bolestmi a různými neduhy.

Sazometná neboli Škaredá středa - v tento den se vymetaly komíny a hospodyně pekly Jidáše - pečivo pokroucené, jako Jidášův charakter. V  tento den se nikdo nesmí škaredit, nebo mu to zůstane na celý rok.

Zelený čtvrtek - je to den, kdy byl Ježíš zrazen svým přítelem a ve večeřadle dal lidstvu dar eucharistie - poslední večeře Páně. Křesťané si připomínají ustanovení nejsvětější svátosti. Název dne pochází buď od zeleného mešního roucha, které se v ten den nosí, nebo od zelené stravy, která se jí. Ale je tu i další možnost - modlitba Ježíše na zelené louce v zahradě Getsemanské.

V okamžiku, kdy kostelní zvony naposledy zazní, zacinkejte si z  penězi. Prý vás tak po celý rok neopustí. Někde se také zvonívalo paličkou na hmoždíř, aby z domu utekly myši. Lidé vstávali velmi časně a omyli se rosou na ochranu proti nemocem.

Velký pátek - je to nejsmutnější den křesťanského roku - den Ježíšovy smrti. Na Velký pátek lidé chodívali hledat poklady, protože se prý otevírají skály. Poklad označovalo buď světélko, kvetoucí či zářící kapradí nebo otvor ve skále, z nějž vycházelo světlo. Hlasy zvonů nahrazovaly řehtačky - někde děti s řehtačkami honily Jidáše, v  krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě. Jimi se pak na šatech ušilo několik stehů, které pak svého majitele chránily nejen před uřknutím, ale i před zlými duchy.

Bílá sobota - mše svatá se neslaví, večerním obřadem je vigilie, před kterou se posvětí oheň.

Velikonoční noc - je nocí vzkříšení. Velikonoční vigilie začíná svěcením ohně a svíce jako symbolů zmrtvýchvstání Ježíše. Doma bývalo zvykem uhasit ohniště a před kostelem, kde se bude světit oheň, položit polínko na hranici. Polínkem z posvěceného ohně pak hospodyně zapalovaly nový oheň doma. Ohořelá dřívka se nosila i na pole a tak pak byla úrodná. Pekly se mazance a barvila vajíčka.

Velikonoční neděle - Kristus vstal z mrtvých za svítání prvního dne v  týdnu, což je podle židovského kalendáře první den po sobotě - tedy neděle. Proto se tehdy začali křesťané scházet k lámání chleba a neděli nazvali Dnem Páně.

O Velikonoční neděli se světil beránek, mazanec, vejce a chleba. Každá návštěva musela dostal po kousku z posvěceného jídla. U svátečního stolu hlava rodiny oloupala vařené vejce a rozdělila je na dílky podle počtu přítomných osob. Každý svůj kousek snědl - a byla to záruka, že ať by kdekoli na světě zabloudil, stačilo si vzpomenout, s  kým vejce jedl a bezpečně by se vrátil domů.

Velikonoční pondělí - s tímto dnem souvisí především pomlázka a hodování. Někde se pokračuje ještě v úterý. Kdy buď chodí s pomlázkou děvčata nebo polévají chlapce vodou.
A to je pro dnešek všechno. Aby to nebylo tak neobvykle vážné až religiózní(nechci říci bigotní), dáme na závěr pár uvolněných velikonočních. škarohlídí a studené čumáky ať skončí teď.

Výsledek šmigrustu

Veselí zajíčci co by se hodili spíš do bodypaintingu

ˇPostižení čokoládových zajíčků

A ještě veselejší zajíček

Velikonoční Vzkaz těm, co neposlechli varování , postoupili do této části a teď se prudí