Z internetové diskuze Rovnosti. Názory čtenářů odlišné od Města.

Od: a.s.t. (83.240.1.252) - 18.1.2007 11:50
nedůstojné, ostudné

Je až neuvěřitelné, kam muže dojít loajalita úředníka. Pane Koudelko, Vaše  vysvětlení k právu navracení vily mě hodně rozesmálo.Tehdejší daňové úlevy nemohou přeci ovlivnit nárok na osobní majetek. To chcete říct, že dnešním investorům z daňovými úlevami lze  také jejich vlastnictví majeteku upřít? Jsem pro to, aby se Tugendhatům majetek vrátil kompletně i s ukradeným nábytkem!!! Těmto na tehdejší dobu velmi osvíceným a vzdělaným lidem, postiženým holocaustem je ostudné jejich majetek  upírat. A pane Onderko, chovejte se aspoň trošku důstojně, tak jak se primátor chovat má.

Od: Zdeněk Koudelka (82.113.44.88) - 17.1.2007 17:25
Tugendhat

Potomci původních majitelů požádali město Brno o vydání světové památky UNESCO vily Tugendhat jako bývalého židovského majetku zabaveného Velkoněmeckou říší. Již Benešovy dekrety po válce prohlásily za neplatné všechny právní úkony učiněné ze zvůle okupační moci. Došlo k zneplatnění arizace. Fakticky značná část židovského majetku zůstala ve správě státu, protože se jej neujali původní vlastníci z důvodu emigrace anebo úmrtí během války. Nicméně právně je nutné posuzovat Benešovy dekrety v jejich celku, jsou platnou součástí právního řádu. Benešovy dekrety také provedly rozsáhlé znárodnění průmyslových podniků a v tom pokračovaly další zákony přijaté ještě před únorem 1948. V řadě případů arizace židovského majetku byla sice po válce zrušena, ale přesto majetek zůstal v rukou státu, protože se jednalo o součást znárodněných průmyslových podniků. Na znárodnění průmyslu před únorem 1948 se nevztahují restituční zákony přijaté po roce 1989. Rovněž nebyla přijata restituce obchodních společností, ba i znárodněných po únoru 1948. A to je osud mnoha vil původních továrníků, kteří je sice užívali k soukromému bydlení, ale z důvodů finančních a daňových je stavěli nikoliv z osobních prostředků, ale z financí svých podniků, jejichž součástí byly i nadále a byly s nimi znárodněny. I vila Tugendhat byla účetně financována z peněz rodinného textilního podniku. Tugendhatovi a zvlášť rodiče paní Tugendhatové Löw Beerové byly významnými moravskými textilními podnikateli. Tehdejší daňové úspory mají však významný dopad na možnost restituce.

Právní nárok Tugendhatovi na vrácení vily nemají. Pokud šlo o jejich osobní majetek, tak měli možnost restituce podle obecných restitučních zákonů, kdy však již lhůty pro podání žádostí uplynuly. Zákon o zmírnění následků holocaustu se vztahuje jen na vydání věci ve vlastnictví státu, nikoliv jiných osob včetně obcí. Ani tímto zákonem není zrušeno znárodnění průmyslu. Samozřejmě každý může svůj majetek darovat komu chce. I Brno může dobrovolně podle rozhodnutí svého zastupitelstva darovat jakoukoliv vilu komukoliv, včetně potomkům původních vlastníků. Nicméně si musí být vědomo právních okolností, za jakých majetek získal stát a pak město. Pokud totiž město daruje jednu vilu, mohou i potomci dalších majitelů žádat, aby i oni byli obdarováni znárodněným majetkem, na který se nevztahují restituční zákony. Pro právní jistotu současných vlastníků je nebezpečné zpochybňování jakýchkoliv majetkových důsledků Benešových dekretů i znárodňovacích zákonů přijatých po druhé světové válce.
Zdeněk Koudelka
Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Od: P. Sandberg (82.113.44.88) - 17.1.2007 16:57
Radni: Vilu nedame 

S nepochopenim jsem si precetl clanek ve kterem mlady a nezkuseny primator Onderka s nadechem silne arogance suverene prohlasuje, ze radnice neni ochotna vratit vilu Tugendhat jejim puvodnim majitelum. Ze se udajne nejedna o umelecke dilo. I kdyz ty stavby ktere byly tenkrat dilem svetoznameho architekta Ludwiga Mies van der Rohe, svym zpusobem umeleckym dilem byly.

Podle zvazeni vsech okolnosti a hlavne pri zapnuti zdraveho rozumu musi kazdy normalni clovek dospet k nazoru, ze vila je i dnes majetkem rodiny Tugendhatu. Kdyby Tugendhatove kvuli svemu zidovskemu puvodu nebyli donuceni v roce 1938 Brno opustit, tak by tam dodnes bydleli jejich potomci a urcite by tahle jedinecna stavba nebyla v takovem zalostnem stavu v jakem se nachazi dnes.

Jako by nestacila skutecnost, kolik nepravi bylo na Zidech spachano, tak jeste dnes je jim odpirano vraceni jejich pravoplatneho majetku. V principu vsechny ty zakony, at byly vydany komunistickym rezimem a nebo i po roce 1989, odporuji jakemukoliv mezinarodnimu lidskemu pravu a jsou pouze nastrojem k tomu, aby se zamezilo navratu nemovitosti jejim puvodnim majitelum.

Od: Zdeněk Tichý (212.90.235.21) - 17.1.2007 0:36
Kdo je zodpovědný za zdržování oprav vily Tugendhat?
K polemice v Deníku Rovnost z 16.1.2007:

Kdo je zodpovědný za zdržování oprav vily TUGENDHAT?

Je celkem lhostejno, zda bude vila Tugendhat vrácena původním majitelům, nebo zůstane ve vlastnictví města Brna. Z Brna ji stejně nikdo neodveze. Důležité však je, aby byl problém vlastnictví vily vyřešen spravedlivě a aby byla vila včas a dobře opravena.

Pan Zlatuška ve svém článku Šance vrátit vilu Tugendhat tady už byly zřejmě s vrácením nesouhlasí. Je to jeho názor, který je třeba tolerovat. Co však tolerovat nelze jsou tamtéž publikované závěry pana Zlatušky, který již ve volební kampani signalizoval, že všemu rozumí a do všeho vidí. Nepřekvapuje, že plive po všech a všem okolo sebe, protože pomlouvání je zřejmě základní metodou jeho politické kariéry a může si je dovolit díky absurdní imunitě poslanců a senátorů. Překvapivé (u profesionála informatika) jsou však nelogické závěry, vyvozované z faktu, že potomci majitelů uvádějí jako důvod požadavku na vrácení vily ztrátu trpělivosti při čekání na zahájení oprav.

Zdržování oprav pan Zlatuška tendenčně připisuje bývalému vedení radnice a ignoruje fakt, že soustavné zdržování výběrového řízení na projektanta oprav má na svědomí chování České komory architektů, snažící se jakýmikoliv prostředky zajistit si monopol na všechny zajímavé projekty. Vměšování komory architektů zhatilo první a spolu s odvoláním pana Sapáka, který nebyl vybrán, zkomplikovalo druhé výběrové řízení natolik, že musel jeho zákonnost a platnost potvrdit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. I navzdory takto vzniklému ročnímu zpoždění mohly být opravy dnes již zahájeny. Kdyby ovšem pan Sapák nepoužil více než rok zpožděné rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve štvavé osobní kampani k pomluvám zpracovatele projektu oprav a k prosazování zablokování dalších prací na dokumentaci a opravách vily. A to s vydatnou podporou svých přátel v České komoře architektů a samotného pana Zlatušky v Radě města Brna.

Takže za zdržení oprav a následný požadavek potomků Tugendhatů na vydání vily není zodpovědné bývalé vedení radnice ani pan Juříček, ale zejména pan Sapák, jeho příznivec pan Jiran a samotný pan Zlatuška. Autor si je jist, že probíhající vyšetřování případu Policií české republiky co nejdříve tyto závěry objektivně prokáže.