Svatojánská pouť ve Žďáru nad Sázavou právě skončila. Je prý, po Matějské pouti v Praze, druhou největší poutí v Česku, alespoň to tvrdí místní oranžovomodročervené zastupitelstvo.

A to by Zavadil i se svými odbory koukal, kolik dokážou světské kočky, tedy světští, v čele  s Kočkovými, přilákat obyčejných lidí i bez toho, aby jim zaplatili autobusy, párek a pivko. Každý si to a mnohem více, rád zaplatil sám. A to byl letos hodně slabý rok a velmi, velmi špatné počasí na takové radovánky, jako pití piva, křoupání klobás, kukuřice, gyrosu a dalších pochutin u stánků a už vůbec na návštěvu, od soboty promočených atrakcí.

I přes tuto dosti velkou nepřízeň počasí, bych účast tipoval na podstatně více lidí, než se nedávno sešlo uplacených demonstrantů na Václaváku.

Je zajímavé, jak úplně stejní lidé, kteří nedávno vykřikovali v Praze protivládní, protiprezidentské, protiparlamentní a další hesla za lepší život pracujících a naříkajících jak mají málo peněz, na základní životní potřeby, ryčí nadšením, když můžou vytáhnout z kapsy dvě stovečky a nechají si za to, dvě až tři minutky, na různých atrakcích obracet žaludek a vyhánět z něj to, co do něj předtím, za dalších několik stokorun, nacpali a nalili.

Dalších xx stokorun hravě utratí ve stáncích, se zbožím pochybného původu, s ještě pochybnějšími a nepochopitelnějšími možnostmi použití, které jim naši vietnamští spoluobčané nabízí za absolutně bezkonkurenční ceny díky obrovským slevám. Bylo to tam skoro u každého stánku napsáno na kusu kartónu z krabice, takže to musí být určitě pravda! Nebudu jim ale křivdit, sem tam se našlo i zboží, které se použít dá, to ovšem bylo beze slev.

Asi za to, co se na podobných akcích děje, může ta nová, kapitalistická, konzumní společnost, protože význam pouti jak jsem se přesvědčil i na Wikipedii, býval v úplně něčem jiném, než utratit co nejvíce peněz, abych později mohl nadávat, jak je všechno drahé, a že za to určitě může ta zlotřilá vládnoucí garnitura.

Co říká o poutním místě Wikipedie?

Poutní místo je místo, které se, zpravidla díky určitému tradovanému zázraku nebo uchovávané relikvii, stalo cílem poutí. Smyslem pouti je zpravidla uctít stopy zázraku, který se zde udál, poprosit Boha či světce o uzdravení (pokud bylo zázrakem uzdravení), případně za takové zázračné uzdravení poděkovat nebo skrze namáhavou cestu provést pokání či obětovat tuto námahu Bohu.

Opravdu tam nikde není napsané o nemístném předvádění se, za co vše se dají utratit peníze, které by se daly použít na jiné věci, např. základní životní potřeby, na které z těch platů od vykořisťovatelů nezbývá.

http://stehno.blog.idnes.cz/c/265085/Zdarska-pout-aneb-to-by-Zavadil-koukal.html