Zlatuška odpovídá Hladkému.
Vážený pane Hladký,děkuji za Váš mail. Rád bych Vás upozornil, že nemáte dobré informace stran mé nespokojenosti - výslovně jsem konstatoval, že nemám žádného favorita a jsem srozuměn s tím, že se mi vítěz nemusí zdát jako nejlepší.
Navrhoval jsem zrušení jen z toho důvodu, že tento návrh jsem považoval za návrh mimo takové uvažovatelné možnosti, nikoli však proto, že bych někoho preferoval (považoval jsem fakt, že figurujete v pořadí tolika uchzečů na prvním místě i za zpochybnění pořadí jako celku, nikoli jen jeho prvního místa). Rád bych také zdůraznil, že se mé výhrady netýkaly Vás jako osoby - došel jsem pouze k závěru, že komise
musela být ve svém rozhodování natolik indisponována, že bylo namístě navrhnout zrušení celého řízení, nemělo proto z nějakých důvodů hlasovat proti Vám jako osobě a vybrat například druhého nebo třetího v pořadí (o těchto místech ostatně ani nevím, kdo se na nich umístil).
Mám jisté pochyby o tom, že lze lživě "jednat", jak ve své druhé větě v textu mailu (přílohu jsem nijak podrobně nestudoval, takže se k ní s výjimkou výše uvedeného nevyjadřuji) uvádíte. Mohl byste, prosím, nějak rozvést, co rozumíte "lživým jednáním"? Dosud jsem si lež resp. příslušné adjektivum spojoval pouze s vyslovováním výroků, tj. sdělení, kterým lze přiřadit pravdivostní hodnotu (slovník spisovného jazyka uvádí například typické spojení "podal křivopřísežné a lživé svědectví", jistě může být i "lživý prorok," kde to také vychází z dělání lživých proroctví, tedy dělání výpovědí, nikoli obecného jednání jako takového).
Pragmatika (ve smyslu kategorie běžně užívané v lingvistice) lživého výroku je pak spojena s tím, že mluvčí nejen vysloví nepravdu, ale je si také vědom toho, že se o nepravdu jedná (nelze například lhát, pokud je
o věci mluvčí skutečně přesvědčen a subjektivně tedy neví, že sděluje nepravdu). To je jistě i Vám známo - nechci Vás nijak poučovat, jen uvést východiska mého dotazu. Jako potenciálně podnětná mi přijde představa, že lživé může být i jednání, protože to mi skutečně rozšiřuje obzor a v případě, že by se mé pochyby ukázaly jako liché (ve smyslu neopodstatněné), by vedlo i k tomu, že bych samozřejmě musel připustit, že interakce s osobností Vašeho formátu může pro lidi ve Vašem okolí znamenat znatelné kognitivní obohacení (i když tohoto se pohled na Vás jako člověka, který by měl na magistrátu obsadit manažerské místo s působením v kultuře, sama o sobě netýkala). Pošlete mi, prosím, k tomuto tématu nějaký doplňující výklad, abych si udělal obrázek o tom, co ve druhé větě níže sdělujete.
Děkuji předem za čas, který věnujete své odpovědi, a zdravím,
Jiří Zlatuška
*************************************************************
Pavoukův dodatek.
Veleduch Zlatuška se vyzvrátil na papír předstíraje filozofa. O podstatě ani slovo. Zato mnoho slov o ničem. Podstat, že jde o pomstu za dceru, kterou Hladký v TV přistihl při pracovním selhání ani slovo.
Maně se mi vybavuje Šimek s Grossmanem: "Ale lidé neměli náladu na filozofy a ušlapali ho."
Už aby to bylo.